Byla to velká událost: 4. října 1845 projížděl Kunínem arcivévoda František Karel, bratr císaře Ferdinanda Dobrotivého. Na své cestě Moravou a Slezskem byl pozdravován obyvateli zemí, majiteli panství, úředníky a vítalo jej bezpočet oblouků a čestných bran. Nejinak tomu bylo v Kuníně, kde u kostela vyrostla velmi důmyslná a krásná čestná brána, sestavená z polního a zemědělského nářadí, ze všech druhů obilí, zeleniny a ovoce. Psali jsme již zde o tom. Jeho císařská a královská Výsost byla uvítána majitelem panstvím, duchovenstvem a úředníky. Podoba triumfálního oblouku byla zaznamenána na kresbě novojičínského malíře Gustava Seiberta a majitel panství Bedřich Emil Schindler si nechal na památku události vytvořit také litografii. K ní byl připojen také důkladný "Vysvětlující popis předmětů použitých k výzdobě triumfálního oblouku zřízeného k poctě Jeho císařské a královské Výsosti arcivévody Františka Karla v Kuníně roku 1845." 

Muzeum Novojičínska spoluorganizovalo mezinárodní konferenci nazvanou František Palacký (1798–1876), střední Evropa a habsburský mýtus: 1526–1876–2026, která se v tomto týdnu odehrávala v prostorách Senátu PČR, v pražské vile Lanna a její slavností zakončení proběhlo na zámku v Kuníně.

GENEALOGIE - starší název RODOPIS, pomocná věda historická (další: paleografie, numismatika, sfragistika…)

Obřadní jízdy na koních kolem osení, jejichž hlavní podstatou je prosba za dobrou a hojnou úrodu, ochrana polností, hospodářstvía obydlí od všeho zlého, jsou známé z mnoha regionů naší vlasti i ze zahraničí.Odehrávají se většinou o velikonočních svátcích, nejčastěji o Velikonoční neděli neboli Božím hodu velikonočním,někde na Velikonoční pondělí. Tehdy je jejich posláním také šíření zvěsti o Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kdysi tomu tak bylo i ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde se ovšem tradiční velikonoční termín v průběhu času přesunul do svátků svatodušních.

Již naši předkové uctívali tak zvanou filipojakubskou noc, noc před prvním květnem, tajuplnou, plnou kouzel a víry v přítomnost nadpřirozených bytostí, které mohou ovlivnit koloběh pozemského života.Všechny prastaré obyčeje a obřady směřovaly k ochraně člověka, obytných a hospodářských stavení, luk, lesů a polípřed zlými silami, které by mohly negativně působit na přirozený běh věcí.Jejich síla totiž v uvedenou noc podle lidové víry vrcholila. S tím souvisí také obyčej známý jako pálení čarodějnic.

Období mezi koncem masopustu a začátkem Velikonoc označujeme jako postní. Křesťané se připravují na nejvýznamnější svátky církevního roku, jejichž vyvrcholením je Vzkříšení, Zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. S tím souvisí celková očista těla a duše, známá již z dob pohanských. Váže se k nim nesčetné množství lidových obyčejů a obřadů, v nichž se prolínají jak prvky pohanské, tak křesťanské. To vše platí následně i pro nadcházející Velikonoce.