Letošní Jizda kole obila ve Staré Vsi nad Ondřejnicí

Obřadní jízdy na koních kolem osení, jejichž hlavní podstatou je prosba za dobrou a hojnou úrodu, ochrana polností, hospodářstvía obydlí od všeho zlého, jsou známé z mnoha regionů naší vlasti i ze zahraničí.Odehrávají se většinou o velikonočních svátcích, nejčastěji o Velikonoční neděli neboli Božím hodu velikonočním,někde na Velikonoční pondělí. Tehdy je jejich posláním také šíření zvěsti o Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kdysi tomu tak bylo i ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde se ovšem tradiční velikonoční termín v průběhu času přesunul do svátků svatodušních.Obřadní jízdy na koních kolem osení, jejichž hlavní podstatou je prosba za dobrou a hojnou úrodu, ochrana polností, hospodářstvía obydlí od všeho zlého, jsou známé z mnoha regionů naší vlasti i ze zahraničí.Odehrávají se většinou o velikonočních svátcích, nejčastěji o Velikonoční neděli neboli Božím hodu velikonočním,někde na Velikonoční pondělí. Tehdy je jejich posláním také šíření zvěsti o Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kdysi tomu tak bylo i ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde se ovšem tradiční velikonoční termín v průběhu času přesunul do svátků svatodušních. Důvod byl prostý, lépe řečeno, ryze praktický: několikrát opakující se špatné počasí. Zejména déšť není vhodný ani pro jezdce, ani pro koně a jízda by se kvůli tomu nemohla uskutečnit. Pořadatelé tohoto starobylého obyčeje navíc později spojili jízdu s obecními slavnostmi a také tamním folklorním festivalem. Místní obyvatelé a návštěvníci se tak každoročně mohou těšit na Staroveské obecní slavnosti s Jizdou kole obilas podtitulem Slavnostní objezd veškerých hranic staroveskýcha festival Poodří Františka Lýska. Snad nejstarší písemný záznam svatodušní obřadní jízdy ve Staré Vsi je z roku 1869. Vdobě obou světových válek a tzv. totality se jízda nekonala. Jednorázově se uskutečnila v roce 1969 u příležitosti 700. výročí založení obce. Obnovena byla následně až po dlouhých31 letech, kdy byla začleněna do prvního ročníku Staroveských obecních slavností ve dnech 9.–11. června roku 2000. Dnem konání jízdy byl třetí den slavností, Svatodušní neděle.Prvotním impulzem všeho bylo udělení znaku a praporu Staré Vsi Parlamentem České republiky na konci roku 1999.V roce 2004 byla samotná jízda přesunuta z neděle na sobotu. Tehdy se stal součástí Staroveských obecních slavností také festival Poodří Františka Lýska. Lze tedy s nadsázkoukonstatovat, že od zmíněného roku se ve Staré Vsi nad Ondřejnicí konají tři akce vjedné. Na celkové organizaci se podílejí především obec Stará Ves nad Ondřejnicí a tamní Lašský soubor písní a tanců Ondřejnica a mnoho dalších.Koně, jejichž majiteli byli v minulosti místní sedláci a jezdili na nich výhradně muži,mají jezdci buď své vlastní, nebo si je půjčují v Jezdeckém klubu Stará Ves nad Ondřejnicí, jehož vedoucím je Lubomír Pinkava, čivokolních obcích. Mezi účinkujícími bývá tradičněSpolečnost herců a šermířů KeltikOstrava a LSPT Ondřejnica. V pátek večer bývá vystoupení dětských folklorních souborů a hlavní den slavností, sobota,je zahájen ranní mší svatou v kostele Narození sv. Jana Křtitele. 

Obřadní Jizdě kole obila, která začíná a následně končí u zámku, předchází obvyklescénka nazvaná Slovo vrchnosti k poddaným a po ní tradiční Vyplácení selských synků. Program je zahájen troubením fanfáry z okna zámku nad hlavním vchodem. U vchodu se shromáždí „vrchnost“, tedy kostýmovaní aktéři představující místní šlechtický rod Podstatských – jde totiž o události z doby, kdy bylo staroveské panství v majetku Podstatských z Prusinovic (po roce 1620 do roku 1904), a „písař“ s „farářem“. Ti mají za úkol ohlásit vyplácení synků a obřadní jízdu. V minulých letech bylo panstvo vítáno zpěvem krojovaných dětíze souboru Malá Ondřejnicas dirigujícím „rektorem“. Poté začínalo účtování „vrchnosti“ se staroveským „fojtem“. V letošním roce jsme poprvé byli svědky zcela nové scénky, a sice prodeje staroveského zámku kardinálem Dittrichsteinem panu Jindřichovi Podstatskému v podání ostravské Společnosti herců a šermířů Keltik. Poté následovalovtipné vystoupení cvičenců a cvičenek z řad Sokola. Konečně bylo přistoupeno k vyplácení tří „selských synků“, chlapců 9. ročníku základní školy, oděných svátečně do bílých košil a dlouhých tmavých kalhot,„drábem“, kterého představoval hlavní organizátor programu. Vyplácení dřevěným prutem bylo provázeno vtipnými texty obsahujícími prohřešky jednotlivých hochů. Podstatou celého úkonu, který byl v minulosti prováděn u mezních kamenů, je uvědomit si, kam až sahají hranice polností a obce. Mezní kámen byl pro vykonání trestu druhotně vyroben, chlapci se o něj opřeli a „dráb“tak mohl vykonat, co měl. Vždy přečetl kousek textu a švihl dotyčného hocha po zadnici. Celý program na prostranství před zámkem vítali a komentovali zastupitelé obce, místní kněz a určený moderátor. Svými skladbami vstupoval do programu ostravský vokálně-instrumentální hudební souborCalata. Na louce poblíž zámku vyhrávala Dechová hudba Petřvalďanka z Petřvaldu u Nového Jičína. Po vykonání výprasků byla ohlášena očekávaná Jizda kole obila.

Jezdci a jezdkyně, kterých byla tentokrát převaha (jezdí, kdo umí a chce), na ozdobených koních s vkusně spletenou hřívou na hlavě a temeni, shromáždění předtím v zámeckém parku, se jednotně rozjeli k zámku. Mezi nimi jel na koni muž držící v ruce vlajku České republiky a několik kočích s pasažéry v ozdobených bryčkách. Tradičním doplňkem jezdců byl textilní květ se stuhoupřipomínající obecní znak, připnutý na rukávech. Všichni se ubírali k Hornímu konci obce. Zastavili se u Restaurace Myslivna, kde se opakovalo Vyplácení selských synků a zahrála hudební skupina Caleta. Totéž se ještě jednou uskutečnilo v obecní části Košatka. Pak se jízda okruhem vrátila zpět k zámku. Zajímavé je, že v čele jízdy tentokrát nejel na samostatném koni farář s křížem, nazývaný obvykle „křížový otec“, tedy ten, co nese (drží) kříž, vůdčí osoba celé jízdy. Důvod je prostý, místní nový farář na koni nejezdí – a zřejmě se nenašel nikdo jiný, kdo by jeho roli zastal, tak se vezlv bryčce spolu se „starostou“ a ředitelkou místní školy. Ale již jeho předchůdce se prý vezl v kočáře.Protože je již dlouhodobě jízda včleněna do obecních slavností, v zámeckém areálu nechybělo dobré občerstvení, stánky s prodejem nejrůznějšího zboží a atrakce pro děti. Součástí byl bohatý odpolední kulturní program a večerní koncert.Slavnostní den byl zpestřený jízdami historického autobusu značky TatraT-43 u příležitosti 100. výročí pravidelné autobusové dopravydo Staré Vsi. Uvnitř zámku si návštěvníci slavností mohli prohlédnout dvě výstavy: 100 let národní házenéa Kočárky, panenky, paraplíčka. Budeme doufat, že se tradice obřadní Jizdy kole obilave Staré Vsi nad Ondřejnicí bude nadále každoročně udržovat, spolu s obecními slavnostmi i folklorním festivalem.

Markéta Palowská, Muzeum Novojičínska

Poznámka: 

Autorka textu podrobně dokumentovala Jizdu kole obila v roce 2008. O tom poreferovala v časopise Poodří2/2010, roč. 13, na stranách70–76 v příspěvku Prosebná procesí na koních v Poodří na začátku 21. století. Letošní zmapování slavnosti tak uskutečnila po osmnácti letech.