Území:
Geologický sbírkový fond muzea dokumentuje geologické poměry Novojičínska, které budují dvě zcela odlišné geologické jednotky. Západní a severozápadní část regionu formuje prvohorní Český masiv, který reprezentují přírodniny z území Vítkovské vrchoviny Nízkého Jeseníku. Jihovýchodní část tvoří druhohorní a třetihorní Karpatská soustava, kterou na Novojičínsku představuje Podbeskydská pahorkatina a Moravskoslezské Beskydy na jižním okraji regionu. Moravská brána zaujímá střední část území a tvoří na povrchu hranici mezi Českým masivem a Karpatskou soustavou. Malá část sbírkového materiálu pochází z různých geologických celků Čech, Moravy i zahraničí.
Předměty:
Nejstarší sbírkové předměty pocházejí z přelomu 19. a 20. století a počátku 20. století z dob bývalého německého Městského muzea, později muzea Kravařska a německého městského muzea v Bílovci. Mezi dárci byli zpočátku vlastivědní pracovníci S. Weigel, M. Remeš, J. Slavíček, G. Stumpf, H. Jedlitschka. Po mnoho desetiletí byla geologická sbírka bez kurátora, systematicky se začala doplňovat a rozšiřovat v roce 2003. Geologický sbírkový fond tvoří menší sbírky minerálů a hornin a obsáhlá sbírka zkamenělin. Evidence je vedena ve dvou databázích – první eviduje minerály a horniny, druhá zkameněliny. Geologická sbírka má celkem 5 577 evidenčních položek. Základem mineralogické sbírky jsou minerály vázané na horniny těšínitové formace (např. hvězdový kalcit, chalcedon, křišťál, ametyst, baryt, natrolit, analcim, zeolity) a minerály z klasické lokality Štramberk (kalcit, dolomit, pyrit atd.) Několik vzorků galenitu dokládá historickou těžbu stříbra v tzv. „fulneckém rudním revíru“. Ve sbírce je evidováno 578 minerálů. Petrografická sbírka dokumentuje horninové složení regionu. Sbírka uchovává různé druhy sedimentárních hornin - jílové břidlice, droby a slepence kulmu Nízkého Jeseníku; jílovce, slínovce, pískovce, slepence a vápence slezského a podslezského příkrovu Západních Karpat. Ke skupině sedimentárních hornin jsou řazeny pelosiderity, které dokládají intenzívní těžbu v Podbeskydí ve 2. polovině 19. století a různé druhy černého uhlí z bývalého OKR. Vyvřelé horniny jsou zastoupeny pestrou škálu hornin těšínitové formace (těšínity, pikrity, atd.) a jsou svědectvím podmořského vulkanismu ve spodní křídě slezské jednotky. Zvláštní skupinu představují souvky různého petrografického složení a pazourky, které dokládají činnost pevninského ledovce ve čtvrtohorách. Sbírka je doplněna základními typy vyvřelých a metamorfovaných hornin hlavních geologických jednotek Českého masivu. Ve sbírce hornin je evidováno 638 položek. Paleontologická sbírka se specializuje na systematické rozšiřování a dokumentaci bohaté fauny svrchnojurských štramberských vápenců ze světoznámé lokality Štramberk. Zvláště jedinečnou v rámci celé ČR a Evropy je vznikající sbírka šestičetných korálů. V paleontologické sbírce je evidováno přes 3 900 položek štramberských zkamenělin. Sbírka je pravidelně doplňována v rámci záchranných výzkumů a cílených nákupů od sběratelů. Zbývající položky, do celkového počtu asi 4300 položek paleontologické sbírky, představuje soubor fosilní flóry a fauny spodního karbonu Nízkého Jeseníku, fosilní flóry svrchního karbonu z dolů a hald OKR, soubor korálové fauny středního devonu Moravy, spodnokřídových amonitů z Podbeskydí, svrchnokřídových korálů a spongií z klokočovských vrstev u Příbora.
Období:
Sbírkový materiál je z největší části druhohorního stáří. Naprostou převahu mají sbírkové předměty svrchnojurské (tithon), následují vzorky spodní (berrias až barrem) a svrchní křídy. Menší podíl ve sbírce mají sbírkové předměty mladších prvohor – spodního a svrchního karbonu. Minimálním počtem je zastoupen materiál jiného stratigrafického zařazení (starší prvohory, trias, miocén).
| 1. |  | Kalcit Štramberk, lom Kotouč Nejznámějším a nejtypičtějším štramberským minerálem je kalcit. Do sbírky zakoupen v roce 2008 od sběratele Lubomíra Martináska. |
| 2. |  | Kalcit Štramberk Nejčastějším krystalovým tvarem kalcitu je vedle základního klence skalenoedr (na snímku) a jejich spojky. Z původního fondu bývalého muzea Novojicka. |
| 3. |  | Pelosiderit Podbeskydí Beskydské sideritové železné rudy byly intenzívně těženy v průběhu 18. a 19. stol. Část konkrece ve tvaru bochníku. Z původního fondu bývalého muzea Novojicka. |
| 4. |  | Těšínit Bludovice (NJ) Název podle Těšína. Jeden z horninových typů hornin těšínitové asociace-HTA. HTA dokladují podmořskou vulkanickou činnost ve spodní křídě slezské jednotky. Starý muzejní předmět. |
| 5. |  | Těšínitický pyroxenit Žilina (NJ) HTA jsou bazické až ultrabazické vyvřelé horniny. Výskyt na severním a sz. úbočí Beskyd. Největší plošné rozšíření v okolí Nového Jičína. Vlastní sběr, rok 2003. |
| 6. |  | „Hvězdový“ kalcit Janovice (NJ) Zelené povlaky způsobuje minerál seladonit ze skupiny slíd. Výskyt v kontextu hornin těšínitové asociace. Ze sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně. |
| 7. |  | Pazourek Libhošť Pazourky s dalšími ledovcovými souvky dokumentují činnost pevninského ledovce na Novojičínsku v pleistocénu. Ze sbírky P. J. Slavíčka, převedené z muzea ve Frenštátě p. R. |
| 8. |  | Aland-granit Bernartice nad Odrou Nejhojnější nordický krystalinický souvek v ledovcových sedimentech. Zdrojová oblast Alandské souostroví. Vlastní sběr, rok 2004. |
| 9. |  | Natrolit Janovice (NJ) V minulosti v dutinách pikritu ojedinělé unikátní krystaly o délce až 12 cm. Jinak jako celistvý horninový minerál. Ze sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně. |
| 10. |  | Echinocorys sp. Bílovec Za ledovcové souvky se považují také zkameněliny nalezené v ledovcových sedimentech. Schránka ježovky v pazourku. Z fondu bývalého německého městského muzea v Bílovci. |
| 11. |  | Glyphioceras sp. Klokočov Goniatit, prvohorní primitivní forma amonita. Skulpturní jádro. Spodní karbon, moravické souvrství. Ze sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně. |
| 12. |  | Lepidodendron veltheimi Stará Ves u Bílovce Otisk kůry stromovité plavuně v drobách hradecko-kyjovického souvrství Nízkého Jeseníku. Spodní karbon. Z fondu bývalého německého městského muzea v Bílovci. |
| 13. |  | Sphenopteris sp. Karviná, důl Gabriela Otisk části vějíře kapradiny. Svrchní karbon, karvinské souvrství. Z původního fondu bývalého muzea Novojicka. |
| 14. |  | Fungistraea cf. blaburensis Štramberk Šestičetný korál, svrchní jura. Negativní otisk korálového trsu. Z původního fondu bývalého muzea Novojicka. |
| 15. |  | Stylina tubulifera Štramberk, lom Kotouč Šestičetný korál, svrchní jura. Masivní plokoidní korálový trs, sběr 2005. Původní sbírkový fond štramberských fosílií se od r. 2003 systematicky rozšiřuje. |
| 16. |  | Dimorphastraea abdita Štramberk, lom Kotouč Šestičetný korál, svrchní jura. Ze sbírky Lubomíra Martináska zakoupeno v roce 2009. |
| 17. |  | Latistraea minima Štramberk, lom Kotouč Ceroidní typ korálového trsu. Sběr 2009. Štramberk se řadí k nejbohatším evropským druhohorním nalezištím. |
| 18. |  | Latomeandra fromenteli Štramberk, lom Kotouč Šestičetný korál, svrchní jura. Meandroidní koralit. Zakoupeno od Lubomíra Martináska v roce 2009. |
| 19. |  | Rhipidogyra costata Štramberk, lom Kotouč Soliterní koralit. Zakoupeno od L. Martináska v roce 2009. Kolekce šestičetných korálů představuje největší a nejlépe zpracovanou sbírku tohoto typu v ČR. |
| 20. |  | Septaliphoria astieriana Štramberk Ramenonožci s typickou bilaterální asymetrickou schránkou. Ostrá radiální žebra. Svrchní jura. Ze sbírky Eduarda Chalupy ml. zakoupeno v roce 2005. |
| 21. |  | Mytilus moravicus Štramberk Podélně protažená miska mlže. Svrchní jura. Ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku. Součástí sbírky od roku 2003. |
| 22. |  | Purpuroidea subnodosa Štramberk Masivní bukciniformní silnostěnná ulita plže (Gastropoda). Svrchní jura. Ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku. Součástí sbírky od roku 2003. |
| 23. |  | Pseudonautilus strambergensis Štramberk Loděnka. Schránka involutní, stlačená, hladká. Svrchní jura. Ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku. Součástí sbírky od roku 2003. |
| 24. |  | Berriasella sp. Štramberk Amonit. Schránka se zřetelným hustým žebrováním. Svrchní jura. Původní fond bývalého muzea Novojicka. |
| 25. |  | Eodromites grandis Štramberk Krunýř kraba. Krabi jsou nejcharakterističtější skupinou štramberských členovců. Ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku. Ve sbírce od roku 2003. |
| 26. |  | Cidaris remesi Štramberk Radiálně souměrná schránka ježovky, svrchní jura. Pojmenovaná po M. Remešovi, lékaři a významném moravském paleontologovi. Původní fond bývalého muzea Novojicka. |
| 27. |  | Pygopyrina icaunensis Štramberk Nesouměrná ježovka s bilaterálně souměrnou schránkou. Svrchní jura. Původní fond bývalého muzea Novojicka. |
| 28. |  | Lepidotes maximus Štramberk Izolované zuby rybovitých obratlovců jsou ve štramberském vápenci velmi vzácné. Svrchní jura. Původní sbírkový fond bývalého muzea Novojicka. |
| 29. |  | Costidiscus recticostatus Beskydy Amonit, vůdčí druh pro svrchní barrem. Vyšší část hradišťských vrstev beskydské spodní křídy. Původní sbírkový fond bývalého muzea Novojicka. |
| 30, |  | Actinastraea hexaphylloides Příbor, Klokočov Šestičetný korál, silicifikovaný. Svrchní křída. Klokočovské vrstvy, frýdecké souvrství podslezské jednotky. Daroval Lubomír Martinásek v roce 2005 |
