Během června 2025 (10. - 18. 6. 2025) jsme se v rámci programu Erasmus+ zúčastnili desetidenní studijní cesty do Norska. Pobyt byl institucionálně zaštítěn organizací Norsk Handverkinstitut Maihaugen, která se specializuje na podporu výzkumu, ochranu a aktivní využívání tradičních rukodělných technologií. Studijní program probíhal ve spolupráci s lektorkou Fride Kramer Riseng, řešitelkou norského výzkumného projektu s názvem Kopřiva. Náplň pobytu tvořily především odborné přednášky, praktické workshopy, návštěvy muzeí a specializovaných pracovišť.
Aktivní část studijní cesty započala v Oslu, na Královské farmě Bygdø Kongsgård, kde jsme se zúčastnili přednášky věnované kopřivě a možnostem jejího současného využití. Na ni navázal workshop, během něhož jsme se seznámili se specifickými nástroji tradičně používanými ke zpracování kopřivového vlákna v severních oblastech Norska. Program byl doplněn také o ochutnávku pokrmů připravených z kopřivy, která připomněla možnosti širšího využití této rostliny v každodenním životě.
Neméně přínosná byla návštěva Midgard Viking Centre v Borre, kde jsme konzultovali problematiku zpracování kopřivy s odbornou pracovnicí Kari Marií Helland. Díky jejím dlouholetým zkušenostem se zpracováním čerstvých rostlin jsme získali cenný vhled do alternativního přístupu ke zpracování kopřivového vlákna, který se v některých ohledech liší od dnes běžně užívaných metod.
Dalším důležitým zastavením v rámci studijní cesty bylo muzeum Telemark ve městě Skien. Zde jsme se setkali s kurátorkou textilní sbírky, paní Alicí Brandla Baklid, která nás provedla restaurátorskou dílnou i depozitářem muzea. Měli jsme možnost detailně prozkoumat vybrané sbírkové předměty spojené s tradiční rukodělnou výrobou. Nejzajímavějším exponátem pro nás byly šaty dokládající využití kopřivového vlákna při výrobě dekorativních oděvních doplňků a krajek na počátku 19. století. Vzhledem k minimálnímu množství dochovaných historických artefaktů tohoto druhu pro nás byla možnost jejich bližšího studia mimořádně cenná. Program byl doplněn také návštěvou muzea Brekkeparken.
Následně jsme se přesunuli do horské obce Hemsedal, kde se v prostorách místní chaty uskutečnil třídenní workshop vedený lektorkou Fride Kramer Riseng. Ten byl zaměřen na prohloubení praktických znalostí a zkušeností se zpracováním kopřivového vlákna. Hlavním cílem bylo testování kombinací kopřivových vláken s dalšími tradičními surovinami, konkrétně se suchopýrem a vlnou místního plemene ovcí. Obě tyto kombinace se v Norsku v minulosti tradičně užívaly při výrobě textilií. Součástí workshopu bylo také seznámení s výzkumným projektem, jehož cílem je vývoj ekologicky šetrného materiálu na bázi kopřivy, který by mohl v budoucnu sloužit jako alternativa k syntetickým vláknům používaným například při výrobě rybářských sítí.
V průběhu studijní cesty jsme navštívili rovněž Hallingdal Museum v Nesbyen a Maihaugen, nejrozsáhlejší norské muzeum v přírodě. Tyto instituce nám umožnily poznat tradiční norskou lidovou kulturu v širších souvislostech, jaké nabízí pouze muzea typu skanzen. V Maihaugen jsme se zúčastnili odborné přednášky a navazujícího workshopu, jejichž hlavní přínos spočíval v následné diskusi. Zapojili se do ní zástupci muzejní, akademické i zájmové sféry.
Studijní pobyt nám zároveň umožnil blíže nahlédnout do fungování Norsk Handverkinstitutu jako výzkumné a komunitní platformy, která se věnuje podpoře tradičních rukodělných tvůrců, systematickému rozvoji i uchování řemeslných znalostí a dovedností.
Norsko se ukázalo jako ideální destinace pro tento typ studijní cesty. Existuje zde silná komunita lidí, kteří se aktivně zajímají o využití přírodních zdrojů a jejich historické i současné rukodělné zpracování. Díky pobytu jsme měli možnost lépe porozumět celkovému procesu i specifickým dílčím postupům užívaným při zpracování kopřivového vlákna v zemi, kde měla tato surovina po staletí pevné místo v tradiční kultuře. Získané zkušenosti nám umožnily vnímat zpracování kopřivového vlákna v mnohem širším historicko-kulturním a geografickém kontextu.
Poznatky a metodologické přístupy nabyté při studijní cestě jsme následně uplatnili formou prezentací či aktivní účasti na několika kulturních akcích a programech. Jednalo se například o akce konané v archeoparcích Dny živé archeologie (Archeopark pravěku Všestary) a O počátcích textilu (Archeoskanzen Pavlov). Formou samostatné přednášky uplatnil poznatky PhDr. Václav Michalička také na Slovensku, v Múzeu oravskej dediny v Zuberci, během celodenní akce Priadky. Festival vlny, priadenia a odievania. Nabyté zkušenosti uplatnili pracovníci Centra tradičních technologií rovněž v rámci česko-německého projektu realizovaného v objektu Sýpky Lemberk v Jablonném v Podještědí během akce Řemeslo naživo, která zahrnovala samostatnou přednášku a navazující workshop.
O studijní cestě bylo pojednáno také v rámci jedné z cyklu přednášek Muzejní školy pro seniory při Centru tradičních technologií. Metodologický přístup je dále aktivně využíván v rámci individuálních konzultačních hodin, které probíhají v příborské pobočce Muzea Novojičínska během vybraných pátků. Prezentace poznatků a metodologie je plánována rovněž v rámci vystoupení PhDr. Václava Michaličky v živém vysílání Televize NOE v květnu 2026.
PhDr. Václav Michalička, Ph.D.
Petra Vidomusová
Mgr. et Mgr. Sabrina Pasičnyková
