V Athénách jsme nehledali jen antiku. Hledali jsme nové cesty, jak ji přiblížit lidem.
Náš výjezd byl realizován díky podpoře z programu Erasmus+ KA1 – Learning Mobility of Individuals – School education, Adult education and Vocational education and training.
Digitalizace a inkluzivní interpretace kulturního dědictví
Poznatky ze studijní cesty do athénských muzeí
1.-6. března 2026 jsme se vydali do Athén. Ne jako běžní turisté, kteří chtějí vidět Parthenón, projít se pod Akropolí a odvézt si domů pár fotografií sluncem zalitých ruin. Cílem naší cesty bylo něco jiného. Zjistit, jak dnes muzea a archeologické lokality pracují s návštěvníky, jak využívají digitální technologie a jak zpřístupňují kulturní dědictví lidem se specifickými potřebami.
Hostitelskou institucí naší pracovní mobility se stalo Tactual Museum of the Lighthouse for the Blind of Greece, jedinečné muzeum, které ukazuje, že historii není nutné jen vidět. Dá se také číst rukama, vnímat sluchem a prožívat jinak než očima.
Během několika dnů jsme navštívili i další archeologické lokality, muzea i instituce zaměřené na moderní multimediální interpretaci. Athény se tak pro nás nestaly jen městem antických památek, ale i živou laboratoří současného muzejnictví.
První překvapení: Kerameikos zavřený
První den jsme zahájili návštěvou archeologické lokality Kerameikos a přilehlého Archeologického muzea Kerameikos. Hned na místě nás ale čekalo překvapení. Muzeum i samotná lokalita byly dočasně uzavřeny kvůli probíhající rekonstrukci a úpravám návštěvnické infrastruktury.
Právě i to bylo svým způsobem zajímavé zjištění. Probíhající práce se týkaly zlepšení přístupnosti areálu, úprav návštěvnických komunikací i celkového zázemí lokality. Téma, kvůli kterému jsme do Athén přijeli, se tak připomnělo hned na samém začátku. Přístupnost dnes není doplněk, ale stále důležitější součást práce s památkami.
Muzeum, kde se památky neobcházejí pohledem, ale poznávají dotykem
Hlavním bodem naší cesty byla návštěva hostitelské instituce Tactual Museum of the Lighthouse for the Blind of Greece. Toto specializované muzeum se zaměřuje na zpřístupňování kulturního dědictví nevidomým a slabozrakým návštěvníkům a ukazuje, jak může vypadat skutečně promyšlená multisenzorická interpretace.
Expozicí nás provedla dobrovolná slabozraká pracovnice muzea, která nám podrobně představila, jakým způsobem jsou zde archeologické a historické artefakty interpretovány. Velkou roli zde hrají haptické mapy archeologických lokalit, vytvořené speciálním reliéfním tiskem. Ty návštěvníkům umožňují orientovat se v prostoru a vytvářet si představu o uspořádání konkrétních míst.
Součástí expozice jsou také hmatové modely významných památek, například model Akropole, model chrámu z Akropole nebo jednotlivé architektonické prvky, jako jsou sloupy. Díky nim si mohou návštěvníci vytvořit představu o podobě, proporcích a konstrukci staveb prostřednictvím dotyku.
Pracovnice muzea nám představila i pomůcky využívané při vzdělávání osob se zrakovým postižením, například mechanický psací stroj pro Braillovo písmo, založený na systému šesti bodů tvořících jednotlivé znaky, i další výukové nástroje využívané při výuce Braillova písma.
Velmi působivá byla také část věnovaná interpretaci výzdoby antické keramiky. Ornamentální i figurální motivy jsou zde převáděny do reliéfních tisků na speciálním papíře nebo do vystouplých modelů na keramických deskách, aby bylo možné dekor vnímat dotykem. To, co bývá v běžných muzeích jen vizuálním zážitkem, se zde stává něčím fyzicky sdělitelným.
Se zavázanýma očima aneb když si člověk uvědomí, co všechno běžně nevidí
Jednou z nejsilnějších zkušeností byla praktická část programu. Absolvovali jsme část prohlídky se zakrytýma očima, abychom si mohli vyzkoušet orientaci v prostoru a vnímání exponátů pouze prostřednictvím hmatu a sluchu.
Tato zkušenost nebyla jen „doprovodným zážitkem“, ale velmi důležitou součástí porozumění tomu, jak muzeum funguje. Umožnila lépe pochopit nejen konkrétní metody práce, ale i potřeby návštěvníků se zrakovým postižením. Právě podobná zkušenost člověku rychle ukáže, že přístupnost není abstraktní pojem, ale souhrn velmi konkrétních rozhodnutí v prostoru, výkladu i podobě exponátů.
Během setkání jsme diskutovali také o organizaci expozice, vzdělávacích programech pro nevidomé a slabozraké návštěvníky a o principech multisenzorické interpretace kulturního dědictví. Řeč byla i o přístupnosti archeologických lokalit a muzeí v Athénách pro návštěvníky se specifickými potřebami.
Pracovnice muzea nám doporučila další instituce a lokality, které mohou být inspirativní z hlediska práce s návštěvníky se zrakovým i jiným postižením. Zmínila také spolupráci s Acropolis Museem, které Tactual Museu poskytlo některé haptické repliky archeologických předmětů a modely památek. Tyto modely a kopie artefaktů umožňují vnímat architekturu a podobu památek prostřednictvím dotyku a tvoří důležitou součást přístupné interpretace historických objektů.
Získané poznatky pro nás byly cenné i proto, že Muzeum Novojičínska se této skupině návštěvníků dlouhodobě věnuje, zejména prostřednictvím specializovaných přednášek doplněných o možnost hmatového kontaktu s vybranými předměty. Tactual Museum ukazuje, jak lze tyto principy rozvíjet ještě systematičtěji prostřednictvím haptických modelů, reliéfních plánů a promyšlené multisenzorické interpretace.
Philopappos Hill - krásné místo, ale ne pro každého stejně přístupné
Po návštěvě Tactual Musea jsme pokračovali do prostoru Philopappos Hill, který je součástí širšího archeologického krajinného celku v okolí Akropole. Zde jsme se zaměřili především na způsob prezentace archeologických památek ve volném prostoru. Tedy na orientační systém, informační značení a vedení návštěvnických tras.
Současně jsme sledovali i podmínky pohybu v terénu z pohledu návštěvníků se specifickými potřebami, například osob se sníženou mobilitou nebo se zrakovým postižením. Povrchy cest zde tvoří historická kamenná dlažba navržená architektem Dimitrisem Pikionisem v 50. letech 20. století. Jde o vizuálně i historicky cenné řešení, ale z hlediska pohybu může být pro část návštěvníků obtížné.
Zajímaly nás i možnosti rozšířené interpretace památek v tomto prostoru. Zde jsme však nezaznamenali digitální prvky, jako jsou QR kódy, mobilní aplikace nebo interaktivní navigace. Interpretace je zde založena především na fyzickém prostoru a základním informačním značení. I to bylo důležité srovnání, ne každá významná lokalita pracuje s digitální vrstvou stejně intenzivně.
Akropole - antická památka, kterou doprovází aplikace v mobilu
Další den jsme zahájili na Akropoli, jedné z nejslavnějších archeologických lokalit světa. Vedle samotné návštěvy památek nás zde zajímalo i to, jak je lokalita interpretována současným návštěvníkům.
Přímo na místě je k dispozici digitální průvodce, kterého si lze stáhnout prostřednictvím QR kódů umístěných na informačních tabulích. Po načtení kódu si návštěvník může do mobilního telefonu stáhnout aplikaci či audiovizuálního průvodce obsahujícího krátká videa a komentované informace k jednotlivým památkám a jejich historickému kontextu. Tento systém podporuje samostatnou prohlídku lokality a doplňuje základní výklad přímo v terénu.
Zajímavým doplněním návštěvy Akropole jsou digitální rekonstrukce památek pomocí rozšířené reality. Návštěvníci si mohou do mobilního telefonu stáhnout aplikaci, která při namíření telefonu na jednotlivé stavby zobrazí jejich původní podobu v antice. Na displeji se tak nad dnešními ruinami objeví virtuální modely staveb, jak pravděpodobně vypadaly v době své největší slávy v 5. století př. n. l. Parthenón se na obrazovce znovu „postaví“, doplní se jeho architektonické detaily, sochařská výzdoba a někdy i naznačená původní barevnost. Návštěvník tak může přímo na místě porovnat dnešní stav památky s její historickou podobou a mnohem snáze si představit, jak celý areál Akropole fungoval v době klasického Řecka.
Acropolis Museum - když digitální technologie nerozptylují, ale vysvětlují
Následovala návštěva Acropolis Museum, které nám doporučila pracovnice Tactual Musea. Už předem nás upozornila, že právě toto muzeum poskytlo jejich instituci některé haptické modely a repliky artefaktů využívané při práci s návštěvníky se zrakovým postižením.
Při návštěvě jsme se soustředili především na digitální prvky v expozici. Muzeum využívá řadu digitálních aplikací a multimediálních instalací, které rozšiřují interpretaci exponátů a umožňují návštěvníkům lépe porozumět archeologickým nálezům i jejich historickému kontextu.
Součástí expozice jsou například digitální panely a interaktivní obrazovky, na nichž lze zobrazovat detailní vizualizace artefaktů, zvětšovat jejich detaily, měnit nasvětlení nebo stínování a zobrazovat doplňující informace o jejich původu, funkci či restaurátorských zásazích. V některých částech expozice jsou využívány také videoprojekce a digitální rekonstrukce, které návštěvníkům přibližují podobu památek v jejich původní podobě nebo vysvětlují proces jejich vzniku, výzkumu a konzervace.
Zajímavou zkušeností byla také účast na jednom z edukačních programů pro školní skupiny, který probíhal přímo v prostoru expozice. Program byl veden interaktivní formou a kombinoval práci s originálními exponáty, digitálními prvky a diskusi s účastníky. Bylo inspirativní sledovat, jak lze vzdělávací aktivitu organizovat přímo v živém muzejním provozu, kde se současně pohybují i velké skupiny běžných návštěvníků.
Ancient Agora: místo, kde se starověké město vysvětluje několika vrstvami najednou
Po návštěvě muzea jsme pokračovali do prostoru Ancient Agora, někdejšího politického, obchodního a společenského centra Athén. I zde jsme se zaměřili na způsoby interpretace lokality a na využití moderních digitálních nástrojů.
Návštěvníkům jsou zde k dispozici především informační panely, orientační systém a aplikace ke stažení přes QR kód, která funguje jako audiovizuální průvodce. Tyto prvky pomáhají vysvětlovat funkci jednotlivých staveb i historický vývoj místa.
Samotné archeologické nálezy z výzkumů jsou prezentovány v Archaeological Museum of the Ancient Agora, umístěném v rekonstruované budově Stoa of Attalos. Expozice zde kombinuje tradiční vitríny s archeologickými nálezy, grafické rekonstrukce a mapy. Společně vytvářejí srozumitelný obraz každodenního života obyvatel starověkých Athén.
Od antiky k současnému umění: digitální technologie mají v každém muzeu jinou roli
Po Agoře jsme pokračovali do Museum of Contemporary Art, kde jsme se opět zaměřili na využívání digitálních technologií v interpretaci sbírek. Expozice zde pracují s audiovizuálními instalacemi, projekcemi a digitálními obrazovými materiály, které rozšiřují tradiční výklad a umožňují návštěvníkům pracovat s vizuálními informacemi ve větším detailu.
V některých případech jsou digitální prvky využívány k prezentaci videí, dokumentace uměleckých projektů nebo k doplnění informací o vystavených dílech. Právě tato část programu umožnila dobře srovnat, jak odlišně mohou být technologie využívány v archeologické lokalitě, klasickém muzeu a instituci zaměřené na současné umění.
Piraeus - archeologie v přístavu a zvuk antických nástrojů
V oblasti Piraeus, historický přístav Athén, jsme navštívili Archaeological Museum of Piraeus, které představuje nálezy z oblasti starověkého přístavu a jeho okolí.
U některých exponátů jsou zde doplněny popisky také v Braillově písmu, což umožňuje základní orientaci v expozici i návštěvníkům se zrakovým postižením. Součástí muzea je také venkovní expozice, kde jsou prezentovány kamenné architektonické prvky a další nálezy umístěné v otevřeném prostoru. Nacházejí se zde také pozůstatky antického divadelního prostoru, dnes prezentované jako součást archeologické instalace v exteriéru muzea.
Vedle klasické muzejní prezentace nás zaujaly i digitální interpretační prvky. U vybraných exponátů jsou umístěny QR kódy umožňující přístup k rozšířeným informacím prostřednictvím mobilních zařízení. Výrazným prvkem expozice je také digitální panel věnovaný antickým hudebním nástrojům, kde si mohou návštěvníci přehrát jejich zvukovou podobu. Tato interaktivní aplikace umožňuje vybrat konkrétní nástroj a poslechnout si jeho rekonstruovaný zvuk, což výrazně přispívá k představě o hudební kultuře starověkého Řecka.
Po návštěvě muzea jsme pokračovali k lokalitě Themistoklova hrobka, která se nachází v prostoru přístavu. I zde bylo zajímavé sledovat, jak jsou archeologické památky zasazeny do současného městského prostředí a jakým způsobem jsou interpretovány ve veřejném prostoru.
Návštěva Pirea přinesla další inspiraci pro využívání digitálních prvků v interpretaci kulturního dědictví a ukázala, jak lze kombinovat klasickou muzejní prezentaci s přístupností a moderními technologiemi.
Maria Callas Museum - když se muzeum promění v zážitek ze zvuku, obrazu a emocí
Maria Callas Museum je moderní biografické muzeum věnované slavné řecké operní pěvkyni, otevřené v roce 2023. Už při vstupu bylo zřejmé, že nejde o klasické muzeum založené jen na vitrínách a popiscích. Expozice je koncipována jako výrazně multimediální a interaktivní prezentace, která kombinuje tradiční sbírkové předměty s audiovizuální interpretací. Muzeum má vlastní rozšiřující aplikaci dostupnou přes QR kód. Návštěvníci v muzeu mohou poslouchat nahrávky nejslavnějších operních árií, sledovat videozáznamy vystoupení a rozhovorů a procházet vizuální materiály dokumentující život a kariéru Marie Callas.
Působivé jsou také tematické prostory věnované jednotlivým operním rolím, například Normě, Tosce a La Traviatě, kde je pomocí zvuku a projekcí vytvářena atmosféra konkrétních operních scén. Výsledkem je komplexní a multisenzorický zážitek, který dobře ukazuje, jak lze moderními prostředky interpretovat i biografické téma.
Když přístupnost funguje jen napůl - National Historical Museum of Athens
Následně jsme navštívili National Historical Museum of Athens, které nám doporučila pracovnice Tactual Musea jako instituci, kde se částečně věnují přístupnosti pro nevidomé a slabozraké návštěvníky.
V expozici jsou u vybraných exponátů umístěny popisky v Braillově písmu a některé předměty jsou přístupné i hmatově. V několika případech se však Braillovy popisky nacházejí také u exponátů, které není možné dotykem prozkoumat. Právě to ukazuje, že samotná přítomnost přístupových prvků ještě automaticky neznamená skutečně funkční přístupnost. I tato zkušenost byla cenná, protože umožňuje uvažovat nad tím, jak má být podobné řešení promyšleno jako celek.
Muzeum využívá rovněž QR kódy, které návštěvníkům umožňují získat doplňující informace prostřednictvím mobilního zařízení.
Benaki Museum a Museum of Cycladic Art - od digitálních databází po přístupné aplikace
Benaki Museum představuje dějiny řecké kultury od pravěku až po novověk a spravuje rozsáhlou sbírku více než 100 000 artefaktů. Zde jsme se zaměřili především na digitální nástroje doplňující klasickou expozici. Muzeum zpřístupňuje část svých sbírek také prostřednictvím online digitalizované databáze, která umožňuje studium předmětů i mimo samotnou návštěvu expozice. V prostoru muzea jsou využívány také QR kódy jako doplněk k tradičním textovým popiskům.
Velmi inspirativní bylo také Museum of Cycladic Art, které patří mezi nejmodernější muzea v Athénách z hlediska digitální interpretace. Muzeum nabízí vlastní mobilní aplikaci sloužící jako digitální průvodce expozicí. Ta obsahuje tematické prohlídkové trasy, audioprůvodce, vzdělávací obsah pro děti i speciální sekce věnované přístupnosti, včetně prohlídek ve znakové řeči a dalších forem přístupného výkladu. Multimediální a interaktivní obsah přitom není jen v aplikaci, ale i přímo v expozici.
War Museum a Lykavitos - od virtuální reality k pohledu na celé město
Poslední navštívenou institucí bylo War Museum of Athens, kde jsou v expozici využívány QR kódy, multimediální prezentace a audiovizuální materiály doplňující historické exponáty. Muzeum rovněž pracuje s prvky virtuální reality, které návštěvníkům umožňují prožít historické události prostřednictvím digitálně rekonstruovaného prostředí a přiblížit vojenskou historii interaktivním způsobem.
Na závěr jsme vystoupali na kopec Lykavitos, nejvyšší bod v centrální části Athén. Zde jsme sledovali především způsob prezentace městské krajiny a památek z vyhlídkových míst. Výhled na město, Akropoli, stadion i přístav Piraeus umožnil lépe pochopit prostorové vztahy mezi jednotlivými lokalitami a jejich zasazení do současné městské struktury.
Návrat do Tactual Musea - srovnání zkušeností a společná reflexe
Na závěr pobytu jsme se znovu setkali v Tactual Museum of Athens, které bylo hostitelskou institucí celé mobility. Během tohoto setkání jsme s pracovníky muzea diskutovali naše zkušenosti z návštěv jednotlivých doporučených muzeí a lokalit v Athénách.
Zaměřili jsme se zejména na otázky přístupnosti expozic, využívání digitálních prvků v interpretaci a možnosti zapojení návštěvníků se specifickými potřebami. Toto závěrečné setkání umožnilo porovnat naše vlastní poznatky z terénu s přístupy využívanými v Tactual Museu a poskytlo prostor pro sdílení zkušeností i reflexi možností jejich dalšího využití.
Co nám athénská muzejní cesta dala? Výhled do budoucna
Studijní cesta do Athén nám přinesla řadu poznatků, které mohou být využity nejen bezprostředně po návratu, ale také v dlouhodobém rozvoji aktivit Muzea Novojičínska. Získané zkušenosti se týkají především využívání digitálních nástrojů při interpretaci kulturního dědictví a přístupnosti expozic pro návštěvníky se specifickými potřebami.
V krátkodobém horizontu budou tyto poznatky využity při přednáškách, popularizačních výstupech a vzdělávacích programech muzea. Současně budou sloužit jako inspirace pro další rozvoj edukačních aktivit a pro systematičtější zapojování multisenzorických prvků do prezentace archeologických témat.
V dlouhodobější perspektivě může tato zkušenost přispět k postupnému rozšiřování přístupnosti archeologických památek a jejich interpretace v regionu Novojičínska. Inspirací jsou zejména haptické modely a reliéfní mapy archeologických lokalit. Tyto nástroje mohou pomoci návštěvníkům se zrakovým postižením lépe si představit prostorové uspořádání památek a zároveň mohou být využitelné i pro širší veřejnost při vzdělávacích programech nebo komentovaných prohlídkách.
Další oblastí využití získaných poznatků je příprava budoucích výstav a expozic. Inspirací jsou zejména různé formy digitální interpretace kulturního dědictví, například využívání mobilních aplikací, audiovizuálních prvků, QR kódů nebo digitálních rekonstrukcí památek, které mohou rozšiřovat informace o exponátech a přispívat k atraktivnější a srozumitelnější prezentaci historických témat.
Mobilita zároveň přispívá k posilování mezinárodní spolupráce a sdílení dobré praxe mezi muzejními institucemi. Získané zkušenosti mohou být sdíleny nejen v rámci Muzea Novojičínska, ale také s dalšími muzei a odbornými institucemi, které se věnují interpretaci kulturního dědictví nebo zpřístupňování kulturních institucí osobám se specifickými potřebami.
Studijní cesta nebyla pouze jednorázová zkušenost, ale stala se impulzem pro další rozvoj naší muzejní práce, zejména v oblasti přístupnosti, vzdělávání a využívání moderních interpretačních nástrojů při prezentaci archeologického a historického dědictví širší veřejnosti.
PhDr. Radka Knápek, Mgr. Aleš Knápek
