Frenštátské betlémy

Z autorů nejstarších betlémových kolekcí na lepence připomeňme Jana a Antonína Bačákovy, Aloise Koblihu, A. Kostelníka, Antonína Mechla, Hviždě, Andělína Konvičku a Jana Harabiše. Další tvůrci zůstali skryti v anonymitě. Ve sbírkovém fondu Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm, které je součástí Muzea Novojičínska, se nachází asi 15 betlémů dřevěných a kolem 20 malovaných betlémů papírových. Některé z nich jsou kombinované. Část betlémů je kompletní, jindy se dochovaly jen fragmenty z větších celků.
Jedním z nejstarších betlémů ve sbírce muzea je tzv. Růžičkův betlém, vytvořený kolem roku 1840. Stejnorodá betlémová kolekce bohaté invence má 115 figur a 10 prospektů. Zvláštností je slon s lidskýma očima a opičkou na hřbetě. Vše je malováno práškovými barvami na lepence, neznačeno, nedatováno, figury opatřeny dřívky k upevnění. Na rubu figur je vepsán monogram majitele betlému „JZ“. Malba je místy odřená, větší část figur je podlepená.
Mezi nejvýznamnější tvůrce betlémů v regionu patří Jan Bačák (1865–1953). Tento absolvent tkalcovské školy ve Frenštátě byl zaměstnán jako finanční úředník a úředník důchodového úřadu ve Slezské Ostravě od roku 1887 až do roku 1925, kdy odešel do penze. Celkem namaloval asi 10 betlémů, určených okruhu rodiny a přátel, které bývaly instalovány, podle tehdejšího zvyku, pod stropem na třech stěnách pokoje.
Nejstarší betlém Jana Bačáka z roku 1879–1882 je součástí sbírky frenštátského muzea. Betlém vytvořil Bačák v chlapeckých letech; je proveden neumělým rukopisem osobitého výrazu, se kterým se v Bačákově produkci setkáváme i v dalších pracích. Jeho část je vystavena ve stálé expozici muzea. Ze vzpomínky Bačákových synů Oldřicha a Bedřicha se dovídáme též o technologii výroby. Ta počínala přípravou lepenkových archů – slepením balicího nebo jiného papíru bramborovým škrobem s příměsí stolařského klihu. Tužkou nakreslené figury a pozadí pak autor vyřezával kapesním nožem, maloval je hlinkovými barvami vlastní výroby. Práškovou barvu třel s přísadou arabské gumy, plnil ji do kameninových kelímků, potřebné odstíny získával smícháním barev na skleněné podložce. Maloval brky s dřevěnými násadami, pozadí pak hrubšími štětci.
Svůj další, nejrozsáhlejší betlém dokončil po několika letech práce v roce 1915. Tvoří ho 113 figur, 20 prospektů a řada dalších součástí, některé z nich jsou signovány a datovány léty 1908 až 1915. Při ustavení má délku 940 cm. Následující betlém, který vznikl kolem roku 1933, je svěží barevnosti a představuje zřejmě jedno z posledních autorových děl. Je nevelkého rozsahu (41 figur osob, 25 figur oveček, beranů a psa; 17 prospektů pozadí a architektury; 11 šancí a plůtků; při instalaci v délce 400 cm). Svým kompozičně a stylisticky rutinním provedením je opakováním dřívějších kolekcí. Je malován temperou na lepence a dochoval se ve velmi dobrém stavu. Autor ho věnoval jako svatební dar synu Oldřichovi, do sbírek muzea byl získán v roce 1985. Repliku tohoto valašského betlému Jana Bačáka z roku 1933, kterou ze svých sbírek vydalo v roce 2004 Muzeum Novojičínska za spoluúčasti Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm a Českého sdružení přátel betlémů v České republice, je možné zakoupit v muzeu.
Mezi zajímavé malované betlémy ve sbírce muzea patří dílo autorů Antonína Bačáka (není známo, jestli byl mezi uvedenými Bačáky nějaký příbuzenský vztah) a Jana Bartoše (otec známého frenštátského malíře Břetislava Bartoše). Antonín Bačák (1862–1934) zhotovil figury darovníků, Božího narození a ovcí – 42 ks, architekturu a šance – 9 ks; malováno temperou na lepence v 90. letech 19. století, místy signováno na rubu tužkou „Bačák Anton“. Jeho kolekce má jednotný, výrazně osobitý výtvarný projev. Jan Bartoš, malíř pokojů, vytvořil figury v konvenčním provedení – 28 ks (olejomalba na překližce), pozadí a architekturu – 15 ks, kolem roku 1910.
Mezi amatérské frenštátské tvůrce betlémů vyřezávaných ze dřeva patří zejména Alois Vodák (1882–1964), povoláním krejčí a dřevařský dělník. Ve sbírce najdeme jeho betlémy zhotovené z lipového dřeva. Figury jsou vysoké kolem 20 cm, část z nich je vystavena ve stálé expozici muzea. Dále betlémy Emila Mikesky (1889–1965), Bohuslava Blažka (1909–1973), Vlastimila Koňakovského (1924–1994), Roberta Blažka a dalších. Pozoruhodný betlém Františka Rajnocha (1892–1967) je vyroben ze svařovaného drátu a plechu a v současnosti je vystaven ve stálé expozici muzea.
Betlémy vyřezávané ze dřeva najdeme i ve frenštátských kostelech. Ve farním kostele sv. Martina je každoročně o Vánocích vystaven betlém sochaře a malíře Jana Knebla (1866–1962), rodáka z blízkých Trojanovic. Obsahuje 16 polychromovaných figur ve valašských krojích o velikosti kolem 50 cm. V horním kostele sv. Jana Křtitele je prezentován betlém řezbáře Josefa Knězka (1908–1969), který představuje 13 figur bez polychromie, velikosti kolem 40 cm, také v krojích. Vystavený je zde každoročně od roku 1944.

Autor: Mgr. Alena Figarová