430 let od narození Jana Amose

            Mnohdy slýchávám otázku typu: „K čemu je nám studium historie, když už je vše poznané?“ A při tom právě naše minulost nás natolik vábí, že nejen ochraňujeme movité památky naší kultury, ale i v osobní rovině si neustále připomínáme každoročně den vlastního narození. Tentokrát  bychom se chtěli pozastavit nad jiným slavným rodákem z města Fulneku, který svými díly a myšlenkami natrvalo vyryl své jméno do tváře světa jako „Učitel národů“.

            Ano, správně! Řeč bude dnes o Janu Amosovi Komenském, který užíval ve Fulneku pravděpodobně označení bratr Jan Amos. Takto byl zaznamenán na svatební smlouvě z Přerova, kde si vzal svou první manželku a matku svých dětí Magdalénu Vizovskou. Jméno Jan získal při svém narození a druhé jméno Amos během studií v Přerově. Řeč bude právě o jeho narození, od kterého uběhlo 28. března přesně 430 let. Datum narození by nebyl problém, avšak místo je dodnes neznámé. Vycházíme pouze z jeho příjmení, které v 17. století odráželo původ a mnohdy i místo narození. 

To nejznámější příjmení Komenský (Comenius) by odkazovalo na Komňu, ze které pocházel i jeho otec Martin Komenský, jenž byl měšťanem brodským. Avšak příjmení v 17. století se velice snadno měnilo a mohlo označovat původ daného člověka v místě aktuálního bydliště. Tak tomu mohlo být u Martina Komenského, který dle zápisu vlastnil a pravděpodobně i žil v Uherském Brodě, kde malý Komenský vyrůstal. Přesto Komenský neužíval běžně jméno Brodský nebo Uherskobrodský. Aby to nebylo úplně jednoduché s příjmením otce Jana Amose, musíme poznamenat, že byl také bratrem komňanského fojta Staňka, syna Segeše. Jeho bratr již toto původní příjmení po otci v písemných pramenech neužíval a byl označován jako Fojt, neboť ten byl v Komni jen jeden. Příjmení prostě označovalo původ dané osoby nebo jej specifikovalo přezdívkou či povoláním. Takže je možné, že se Jan narodil v Brodě, kde musel mít jeho otec příjmení specifikující jeho původ, a nebo v Komni, kde se mohl jeho otec s rodinou zdržovat.

Bratr Jan Amos nám tuto úvahu poněkud komplikuje, neboť se v roce 1611 v Herbornu zapsal jako Nivnický (Nivanus nebo Nivnicenus). Z Brodu do Nivnice vedla ještě kostrbatá cesta, která poznamenala i dětství malého Jana. Nejprve v roce 1604 mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče. Následně se jej ujala jeho teta Zuzana Nohálová, která se s ním přestěhovala do Strážnice. Tu však v roce 1605 přepadla a vypálila vojska Stephana Bocskaie a on se musel přesunout k opatrovníkům do Nivnice. Historik Josef Polišenský naznačil, že právě odsud mohla pocházet jeho matka, k jejímž příbuzným se mohl uchýlit. Také bylo možné, že právě zde mohla pobývat jako těhotná v časech, kdy její muž byl na tažení proti Turkům, a proto právě k tomuto místu odkázal svým příjmením i mladý Jan Amos.

Ať je to tak či onak, nikdo při jeho narození nemohl tušit, že tento chlapec vyroste v moudrého muže a myslitele, který projde celý svět a natrvalo se zapíše do dějin lidstva. Pouhé tři roky prožil ve Fulneku, avšak právě v tomto městě pozorujeme zrod jeho myšlenek, které se projevily například v dílech „Listové do nebe“, „Přemyšlování o dokonalosti křesťanské“ nebo „Labyrint světa a Lusthaus srdce“ vydaném v roce 1623. Bez jeho narození by nebyl ani počátek Fulneku města Komenského. Proto jsme si po celý rok 2022 připomínali dětství Jana Amose ve všech podobách a zejména výstavou Dětské hry. Mezi modlitbou a prací., která končí v letošním roce 28. února. 

Petr Chlebec